Dnes jsme s Mirjam měli „výlet“ do Pra­hy za „povin­nost­mi“, ráno jsem pře­dal jeden dopis (když už jsem do Pra­hy jel, odve­zl jsem ho) a ješ­tě zaři­zo­val  dal­ší věci — zkrát­ka vyra­zi­li jsme směr Pra­ha někdy kolem osmé ranní.

Kolem devá­té jsme byli v Pra­ze, teď jen najít něko­lik adres — naštěs­tí Nokia navi­ga­ce fun­gu­je rych­le, tak­že Koně­vo­va 141 jsem nemu­sel hle­dat dlou­ho (v Pra­ze se takhle „po uli­cích“ vůbec nevy­znám). Ono měl jsem instruk­ce, že je to v sed­mém pat­ře a širo­ko dale­ko jen bará­ky tak s čtyř­mi poscho­dí­mi a ved­le tako­vý skle­ně­ný kom­plex, kte­rý se tyčil a neměl se moc kam schovat.

Naštěs­tí u domu je i při­leh­lé par­ko­viš­tě, tak­že jsme zasta­vi­li jak v ame­ric­kém fil­mu těs­ně ved­le vchodu 🙂

Pak jsme měli ješ­tě něja­ké pojížď­ky po měs­tě a pak kolem Vác­la­vá­ku (ješ­tě, že tu navi­ga­ci mám :-)) a pak zase zpět domů.

Celou ces­tu auto jelo skvě­le, hlad­ce, žád­ný pro­blém. Po ces­tě jsme potka­li pár blik­nuvších Rove­rů 200, jeden 400 a jeden 600 (že je to 600 jsem poznal tedy jen díky tomu, že jsme chvil­ku stá­li pro­ti sobě na kři­žo­vat­ce a měl jsem čas si pro­hléd­nout, jinak 400/600 narych­lo téměř nero­ze­znám, holt ješ­tě nejsem tak poro­ve­ře­ný). Naje­to lehce přes 200 km.

A během ran­ní­ho deš­tě jsem zjis­til, že fakt potře­bu­ji nová stí­rát­ka do stěračů. 🙂

Koneč­ně jsem se dostal k tomu vyro­bit fot­ky Rove­ru také ve dne — kon­krét­ně ve čtvr­tek, když jsem po prá­ci čekal na kama­rá­da, kte­ré­mu zapo­ju­ji internet 🙂

V minu­lém člán­ku o spo­tře­bě Rove­ru jsem uve­dl, že pro­gram uvá­dí 11 lit­rů / 100 km. To sice byla prav­da, ale bylo to způ­so­be­no chyb­ným zadá­ním dat 🙂

Apli­ka­ce totiž nej­spí­še počí­tá klouza­vé prů­mě­ry ne z odo­me­t­ru, ale z trip met­ru, kte­rý měří roz­dí­ly mezi jed­not­li­vý­mi tan­ko­vá­ní­mi. Nu a pro­to­že jsem jed­nu hod­no­tu neměl vypl­ně­nou, vypa­da­lo to, že jsem ujel za 14 lit­rů 0 kilometrů 😉

Čili spo­tře­ba už kles­la na reál­ných 7 a něco lit­rů na 100 — což je fajn 😉 Dou­fám, že časem ješ­tě poklesne.

Výbor­ně, garáž je opět funk­čí a lze ji nor­mál­ně používat!

Tedy ne, že by před tím neby­la, ale pro­blém byl v tom, že zámek, kte­rým je garáž opat­ře­na, nebyl čím otevřít, pro­to­že původ­ní klíč se jak­si zničil.

Dnes pro­to při­šli maní­ci — resp. maník s pří­tel­ky­ní, ode­mče­li zámek, vymě­ni­li nový a mám 3, slo­vy „tři“ klí­če od gará­že! Tak­že koneč­ně mohu auto scho­vat do gará­že, pře­ce jen mám o auto strach, když sto­jí jen tak ven­ku. Samo­zřej­mě, že jed­nou mi to neva­dí, ale pokud by tam bylo pra­vi­del­ně, pře­ce jen tipa­ři by si moh­li všim­nout, že.

Tak­že výbor­ně, dnes popr­vé par­ku­ji v gará­ži 🙂 Opro­ti Mon­deu se tam auto vejde poměr­ně sluš­ně, na šíř­ku je cca stej­né, na dél­ku troš­ku krat­ší (a pořád si na to nemo­hu zvyk­nout, kde­ko­liv par­ku­ju, mám za zad­kem metr díru — nicmé­ně to je tak­též způ­so­be­no tím, že rove­rác­ká zrcát­ka dost zkres­lu­jí (auta jsou v odra­zu mno­hem užší), tak­že po zvy­ku z Mon­dea zapar­ku­ji tak, jak jsem zvyklý).

Jak vypa­da­ly rekla­my před rokem 2000? Takhle podob­ně — více zele­né, méně detail­ní zábě­ry (teh­dej­ší tele­vi­ze by to stej­ně nezob­ra­zi­ly) a tak nějak méně bul­vár­ní, ukřičené.

Tím však neří­kám, že se mi rekla­ma pří­mo líbí, na zákla­dě této rekla­my bych si fakt asi (tedy urči­tě) nevy­bral. Ale pro­to­že je strán­ka tomu­to skvě­lé­mu vozi­dlu věno­vá­na, je tak nějak jas­né, že tuto rekla­mu uvedu 🙂