Měli jsme prask­lé klič­ky u dve­ří — zpr­vu pou­ze levou zad­ní, ale postup­ně se při­da­ly tak nějak ostat­ní (zase mít nej­slab­ší část auta klič­ky je lep­ší, než mít tře­ba nej­slab­ší pod­vo­zek nebo motor…), nastal tedy čas na jejich výměnu.

Na vra­ká­či na Slo­va­nech jsme našli Rove­ra, ze kte­ré­ho nám pán poměr­ně nási­lím původ­ní klič­ky vyrval, čímž je lehce zne­hod­no­til, nicmé­ně radě­ji budu mít na oko funkč­ní klič­ky, než abso­lut­ně nefunkč­ní, co tam byly doposud.

Nasta­la tedy výmě­na, Mar­tin (ten stej­ný Mar­tin jako při výmě­ně těs­ně­ní hla­vy moto­ru) to měl během chvil­ky hoto­vé, jen při prv­ní bylo nut­né při­jít na to jak „to fun­gu­je“ 🙂 Tak­že hurá, máme nové klič­ky a jsou super, jdou ztu­ha a vypa­da­jí masiv­ně, tak snad se brzy nezničí 🙂